Městský úřad
Tyršovo náměstí čp. 165
267 24 Hostomice
Vojenský újezd Brdy
V dubnu roku 2011 ministr obrany Alexandr Vondra oznámil rozhodnutí redukovat rozlohy vojenských újezdů a zcela zrušit druhý nejstarší vojenský újezd VÚ Brdy. S tím se hned vynořila řada dohadů a spekulací, v nichž se skutečnostem věnovalo málo pozornosti. Proto se za těmito fakty ohlédněme. Kde se vzal v Brdech vojenský výcvikový prostor a proč.
Záhy po ukončení První světové války a i po podepsání Versailleské mírové smlouvy se ukázalo, že nově vzniklá Československá republika si svoji suverenitu bude muset uhájit. Nejen diplomatickými akcemi a mezinárodními smlouvami, ale též svojí vlastní vojenskou silou, dobře vybudovanou, disciplinovanou a perfektně vycvičenou armádou vybavenou moderními zbraněmi.
Omezená cvičiště u kasáren ani výcvikový prostor Milovice nebyly pro to dostačující. Po jednáních ve vládě i s místními úřady padlo v roce 1926 rozhodnutí vybudovat dělostřeleckou střelnici na území Středních Brdů jako nejvhodnějším prostoru.
Proti tomuto rozhodnutí vlády ČSR protestovala řada významných přírodovědců, jako např. botanik profesor Domin, kteří prohlašovali, že Střední Brdy jsou natolik přírodovědecky významné, že by měly být vyhlášeny chráněným územím. Zmiňuji se o tom právě proto, že tato myšlenka nikdy nevymizela a paradoxně byla svým způsobem naplňována právě po vyhlášení statutu vojenského výcvikového prostoru.
Vláda ČSR uložila Pozemkovému úřadu zakreslení požadovaných parcel k výkupu a Ministerstvu financí ČSR tyto výkupy profinancovat na základě řádně uzavřených kupních smluv. Výkupy byly provedeny do dubna 1928.
Lesní pozemky vykoupené státem měly rozlohu 20 676,50 ha. Od 1. dubna 1928 jsou obhospodařovány k tomu zřízenou státní organizací Vojenské lesní podniky, se sídlem v Hořovicích od 24. listopadu 1928. Z této organizace později vzniknul dnešní státní podnik Vojenské lesy a statky, který má ze zákona právo hospodaření na všech strategicky významných územích v majetku státu.
Pozemky na současném území VÚ Brdy jsou řádně nabytým majetkem státu na základě kupních smluv z let 1926 – 1928 doplněných velkorysou bonifikací, totiž právem dotěžby zašetřených mýtních porostů pro dřívějšího vlastníka. celkem 226 999, 95 m3, z toho nejvíce, 173 761,55 m3, na lesní správě Obecnice. Smluvní dokumenty jsou archivovány.
Zároveň probíhalo kácení lesních výseků pro cílové plochy. První cílová plocha Jordán byla uvedena do užívání 19. května 1930. Potom následoval Tok a v následujících letech byla budována další vojenská zařízení. Po jejich vybudování v roce 1935 byla dělostřelecká střelnice přejmenována na Vojenský tábor Jince.
Původní řád vojenského výcvikového prostoru (VVP) omezoval pohyb civilního obyvatelstva pouze v době výcviku vojsk a ostrých střeleb. Ve 30. letech 20. století měl VÚ Brdy velký význam pro odzkoušení nových druhů zbraní a obranných opevnění. Na výcvikové ploše Jordán se dosud zachovaly tři bunkry. Podle tohoto typu bylo vystavěno 220 opevnění v českém a moravském pohraničí. Cvičení vojsk na obranu suverenity ČSR osobně sledoval prezident T. G. Masaryk, jehož pokoj v zámečku Tři Trubky je s pietou uchováván. Vojenský výcvikový prostor Brdy navštívil rovněž prezident Edvard Beneš, zejména v době květnové mobilizace v roce1938; po tragickém Mnichovu v r. 1938 údajně odsud měl opouštět ČSR.
Za války byl vojenský prostor okupován německou armádou jako „Truppenübungsplatz Kammwald“ a rozšířen o katastry několika dalších obcí (Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť), jejichž obyvatelé byli v roce 1941 vystěhováni. Území bylo německou armádou pro Čechy zcela uzavřeno. V roce 1941 – 1942 v důsledku vichřice a sněhové kalamity došlo k polomům. Dřevo bylo vytěženo zajatci a zpracováno pro německý válečný průmysl. Pro neshody s Hitlerem byl na loveckém zámečku Tři Trubky internován suspendovaný vrchní velitel Wehrmachtu polní maršál Walter von Brauchitsch.
Po válce na základě vyhlášky Ministerstva obrany se všichni Wehrmachtem vyhnaní obyvatelé zabraných obcí mohli vrátit do svých domovů a hospodařit na svých pozemcích. Dekretem prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci majetku nepřátel a zrádců národa (ze dne 21-06-1945), přešel do majetku státu velkostatek Hořovice (SS Gruppenführer H. Schaumburg von Hanau). Z něj byly do vojenského prostoru připojeny lesy na k.ú. Hořovice, Jince, Ohrazenice, Hrachoviště, Křešín, Chaloupky, Hvozdec, Malá a Velká Víska (Valdek) celkem výměra 1 570 ha lesů. Na protilehlé straně v r. 1945 byla střelnice rozšířena o 567 ha z polesí státních lesů Míšov.
Vojenské újezdy byly zřízeny až na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech (VÚ). Celková rozloha VÚ Brdy k 1. lednu 1950 činila 22 814 ha. Nařízením MS č. 21/1950 Sb., byly veškeré parcely ve vojenském prostoru zahrnuty do katastrálního celku VÚ Brdy.
V roce 1952 byl VÚ rozšířen o území obcí Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín na celkovou rozlohu 26 101 ha. Hranice VÚ Brdy byla vytyčena 5. listopadu 1952. Původní obyvatelé (1 250 osob) byli přesídleni a za zestátněné nemovitosti jim byla poskytnuta náhrada peněžní a/nebo v nemovitosti (podle §10 zákona 169/1949 Sb.). Obce s výjimkou Velcí byly srovnány se zemí. Celé území bylo zahrnuto pod okres Hořovice. Po zrušení malých okresů zákonem č. 36 z roku 1960 byl celý VÚ Brdy zahrnut do okresu Příbram. V letech 1985 až 1986 bylo pro vojenskou správu vytvořeno 5 katastrálních území: Baština, Hrachoviště, Kolvín, Těně1 a Záběhlá. Státní správu vykonává Újezdní úřad VÚ Brdy v Jincích.
V pozdějších letech VÚ Brdy postoupil některá svoje okrajová území pro rozvoj obcí sousedících s vojenským újezdem. K 1. červnu 2011 rozloha VÚ Brdy činila 26 009 ha.
Na základě platné legislativy celé území VÚ Brdy politicko správně spadá do okresu Příbram v jihozápadní části Středočeského kraje.
K 1. lednu 2012 VÚ Brdy měl výměru 26 009 ha. Z toho výměra lesa činí 22 164 ha, zemědělské půdy (převážně pastvin) 187 ha, výměra vodních ploch 183 ha, aktivní cvičiště 3 023 ha, ostatní plochy 258 ha, plochy restituentů 194 ha. Vojenská cvičiště a objekty trvale sloužící k výcviku vojsk spravuje Vojenská ubytovací a stavební správa. Ostatní pozemky hospodářského charakteru, na nichž probíhá jen občasný výcvik vojsk, spravují VLS, s.p.
Podle vládou přijatého harmonogramu by měl být do poloviny roku 2015 přijat zákon o zrušení VÚ Brdy. Zároveň s tím by podle usnesení vlády ČR č. 10/2012 měla vláda ČR nařízením vyhlásit CHKO Brdy tak, aby den platnosti obou legislativních aktů byl stejný.
POZNÁMKA K VYHLAŠOVÁNÍ CHKO BRDY
Pro jednání s obcemi a kraji a pro přípravu požadovaných odborných materiálů a veškeré předepsané dokumentace včetně znění předlohy pro nařízení vlády, jímž se bude vyhlašovat Chráněná krajinná oblast Brdy (CHKO Brdy), je ze zákona kompetentní Ministerstvo životního prostředí. To již na základě usnesení vlády č. 10 ze dne 4. ledna 2012 ve spolupráci s AOPK ČR zahájilo svoji činnost s cílem, aby ještě před zrušením vojenského újezdu vláda mohla svým nařízením vyhlásit CHKO Brdy s účinností ke dni zrušení VÚ Brdy.
Tím se dosáhne hladkého přechodu ochrany zcela unikátní přírody a krajiny Středních Brdů z režimu vojenské správy do civilní.
AOPK po dlouhodobě dobré spolupráci s orgány vojenské správy vojenských újezdů považuje ochranu přírodních a krajinných fenomenů ve vojenských újezdech za nedostižitelnou na území pod civilní správou. V CHKO bude účinnost ochrany velmi hodně záležet na úzké spolupráci obcí a státního podniku Vojenské lesy a statky se správou CHKO. K tomu by měly přispět aktualizované LHP (lesní hospodářské plány) a aktualizované krajské Zásady územního rozvoje a nově vytvořené územní plány obcí.
MŽP dává přednost vyhlášení CHKO na větším území než jen v hranicích vojenského újezdu (260 km2) proto, aby v CHKO Brdy byly zastoupeny různorodé charakteristické typy ekosystémů vč. cenných přírodních rezervací jižní části Středních Brdů, celkem na území cca 380 km2. Proto usiluje přímými jednáními v obcích o dohodu s dotčenými obcemi na Třemšínsku a s obcemi s katastry v sousedním západočeském přírodním parku Brdy. Středočeský i Plzeňský kraj vyjádřily ministerstvu souhlas a podporu vyhlášení CHKO i ve velké variantě, pokud dotčeným obcím záměr a jeho důsledky přesvědčivě vysvětlí a dosáhne s nimi dohody.
Ing. Vladimír Valenta, CSc.