Rada Středočeského kraje na svém zasedání dne 14. září 2009 schválila nařízení, jímž se vyhlašuje na celém území severní části Brdské vrchoviny Přírodní park Hřebeny (dále také PPa Hřebeny) jako v pořadí 19. přírodní park Středočeského kraje. Tento park zaujímá svojí rozlohou 184 km2 druhé největší území po přírodním parku Džbán (210 km2) ve Středočeském kraji. Pro zajímavost je to území dvakrát větší než Národní park Podyjí. Účelem vyhlášení přírodního parku je ochrana krajinného rázu (podle §12, z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) přírodně a kulturně historicky cenného území Středních Čech.
Celé území vyhlášeného přírodního parku je tak rozmanité a bohaté na hodnoty a zajímavosti krajinářské, geografické a geologické, lesnické a obecně přírodní jakož i kulturně historické, že je není možné obsáhnout v jednom článku. V úvodní části se zmíním o zeměpisném zasazení ve Středočeském kraji a obecných souvislostech. Náplní dalších částí budou pohledy na jednotlivosti jako na geologické zajímavosti, lesní komplexy, chráněná území, historická zastavení. Všimneme si i vztahů k lidským sídlům za hranicemi parku, protože to byl právě člověk a jeho činnost, která utvářela nebo dotvářela současný krajinný ráz brdských Hřebenů.
Přírodní park Hřebeny můžeme orientačně vymezit dvěma krajními geografickými údaji: body na jihozápadě a na severovýchodě. Mostek pro pěší přes Litavku pod nádražím Jince na jižní hranici přírodního parku leží na souřadnicích 49°47´07´´ s.š. a 13°59´23´´ v.d. Severní hranice parku u Zbraslavi - Baní leží na 49° 56´ 52´´ s.š. a 14°22´ 28´´v.d.
foto: V. Valenta
Kdybychom měli Hřebeny velmi volně ohraničit vodními toky, obkroužili bychom jejich hlavičku na severu Berounkou a Vltavou. Jejich podstavec na jihu bychom posadili na rozmarnou říčku Litavku. Na východě obtékají Hřebeny přítoky Vltavy, zlatonosný Bojovský potok a říčka trampských osad Kocába. Západní vodní hranici pod Plešivcem tvoří přítok Litavky, potok Chumava. Severozápad Hřebenů obtéká Svinařský potok obcemi s dávnou historií a zemědělskou krajinou Podbrdí až do Berounky v Zadní Třebani. Hřebeny vytvářejí rozvodí mezi povodím Berounky na severozápadě a povodím Vltavy na jihovýchodě, aby se nakonec všechny vody z Brdů spojily na soutoku Berounky a Vltavy pod Zbraslaví.
Do Přírodního parku Hřebeny můžeme vstoupit hned nad Zbraslaví. Odtud můžeme procházet mnoho desítek kilometrů souvisle zalesněnou pahorkatinou, romantickými údolími, stržemi, prameništi, skalními výchozy, sruby a kamennými moři a proudy. Hřebeny jihozápadním směrem stále zřetelněji přecházejí ve vrchovinu až k Litavce. Tato řeka odděluje brdské Hřebeny od Středních Brdů. Přebrodíme-li v prostoru Jinců Litavku, formálně překonáme předěl mezi Středními Brdy a brdskými Hřebeny. Ten se připisuje toku říčky Litavky, rozpustilé říčky s peřejemi, meandry a tůněmi, s pstruhy, ledňáčky a černými čápy, která se v době dešťů nebo tání rozvodňuje ve veletok schopný zaplavit celé povodí a půl Berouna.
Nově vyhlášený přírodní park tak zahrnuje celé krajinářsky jedinečné území brdských Hřebenů vzdušnou čarou od Zbraslavi-Baní po Jince v délce cca 33 km. Jižní základna parku od Felbabky k Dobříši měří cca 16 km. Ať si zvolíme kterýkoliv výchozí bod túry nebo procházky přírodním parkem, dostaneme se tam i zpět veřejnou dopravou. Ať už zvolíme moderní rychlý Elephant ČD do Všenor, Dobřichovic a Řevnic nebo podbrdský skoro historický motoráček ze Zadní Třebaně do Hostomic pod Brdy a Lochovic nebo autobusy na Cukrák, do Řitky, Mníšku pod Brdy, Dobříše a Bukové či Hluboše nebo využijeme budějovického rychlíku do Jinců, vždycky nás dopraví do atraktivních míst. Je jen na nás, abychom vnímali přírodu, těšili se z její neopakovatelnosti a chovali se k ní s náležitým respektem, obdivem a pokorou ke vší té kráse, která nás obklopí.
foto: V. Valenta
Celou délkou Hřebenů proniká ze Středních Brdů severovýchodním směrem táhlý geologický zlom spojený s proterozoickým přesmykem. Geologickým základům brdských Hřebenů, které se vytvářely před 450 až 600 miliony let, věnujeme pozornost příště.
Nápadným vrchem na jižní hranici PPa Hřebeny, viditelným jak z kopců nad Karlštejnem, tak ze žižkovské televizní věže, je západním směrem vysunutý Plešivec. Podle archeologických nálezů jeho ploché temeno osídlovali lidé již od doby kamenné. O tom svědčí nesčetné nálezy „pokladů“. Významným byl nález stříbrných denárů z doby krále Vratislava.
Nedaleko Plešivce se do nadmořské výšky 690,7 m tyčí nejvyšší vrchol Hřebenů Písek. Stávala zde dřevěná rozhledna. Před 30 lety tam bylo vybudováno zařízení pro zabezpečení civilního letového provozu.
Z mnoha pražských vyhlídek viditelným místem na opačném, severním konci Přírodního parku Hřebeny je televizní věž na kopci Kopanina (411 m.n.m.) zvaném také Cukrák. Také v tomto prostoru se nacházejí archeologické památky.
Pokud jsem se zmínil o věžích na Hřebenech, nesmím opomenout kamennou věž z první poloviny 20. stol. Byla vybudována na vrchu Studený v nadmořské výšce 660,3 m jako trigonometrická věž prvního řádu (49°48´18,46´´s.š. a 14°05´04,34´´ v.d.). Dnes slouží turistům jako rozhledna s výhledem na Hřebeny, Karlštejn, Točník a Radeč a dále daleko na sever na kopce Českého středohoří. Na jih je daleký rozhled až ke čtyřem nápadným věžím Temelína.
Tímto vymezením a hrubou charakteristikou krajiny zakončuji první část putování Přírodním parkem Hřebeny.
Text a foto: Ing. Vladimír Valenta CSc.