Přírodní park Hřebeny - Vody na Hřebenech

Vodní perimetr Přírodního parku Hřebeny vymezíme řekami Kocábou na jihovýchodě, na jihozápadě Litavkou, která se vlévá do Berounky neboli Mže na severozápadě, a na severovýchodě Vltavou, která po soutoku s Berounkou nakonec vstřebává všechny vody z celého území Brdské vrchoviny.

Brdská vrchovina se táhne Středočeským krajem v jihozápadním oblouku od Zbraslavi po Blatensko. Jižní
a střední části Brdů patří ke chladnějším s dlouhodobými průměrnými ročními teplotami +5,5°C a vlhčím. Ve vyšších polohách Středních Brdů naprší a nasněží až 800 mm vody. Proto tam mohly být pro potřeby zejména hornictví a hutnictví založeny velké rybníky a nádrže, z nichž nejznámější jsou Padrťské rybníky, Láz, Pilská, Octárna, Záskalská. Ve Středních Brdech pramení největší brdské řeky Klabava a Litavka,
v době povodní nebezpečné přítoky Berounky.

Směrem na sever jsou Brdy – Přírodní park Hřebeny – teplejší a sušší. Průměrná roční teplota
na Hřebenech v závislosti na expozici a nadmořské výšce kolísá mezi +6,5° až +7,5°C. V Hostomicích pod Brdy naměřili dlouhodobý roční průměr + 8,3°C. Průměrných osm stupňů se dosahuje též v přilehlých údolích Berounky a Vltavy.

Nejvíce srážek spadne v jižní, nejvyšší části Hřebenů od Plešivce po Studený vrch a to v rozmezí 650 – 700 mm. Na sever od Hradce po Kopaninu srážkový průměr klesá od 600 do 550 mm. Nejsušší částí Hřebenů
je Kopanina nad Zbraslaví.

Z hory Plešivce (653,8 m.n.m.) odtékají drobné potůčky přímo do Litavky, na východ pak posilují tok říčky Chumavy. Její bohatá prameniště se rozkládají v nadmořské výšce kolem 600 m v náhorní kotlině mezi Pískem (690,7 m.n.m.), Provazcem (639 m.n.m.), Kuchyňkou (635,6 m.n.m.), Studeným
(660,3 m. n.m.) a Velkou Babou (614,5 m. n.m.). Ve stráních vyvěrá řada pramenů. Z nich populární je Brdlavka. Chumava protéká úzkým později se rozšiřujícím údolím severním směrem. Na okraji lesa napájí menší rybníky v Zátoru a Podbabě. Chumava tvoří nivu k Hostomicím, vrací se obloukem k Neumětelům, obrací se na západ a u Libomyšle se vlévá do Litavky. Povodí Chumavy zásobuje pitnou vodou obce
v oblasti města Hostomic pod Brdy.

Náhorní plošinu mezi vrchem Pískem a Komorskem odvodňuje bystřina, jejíž pramen vyvěrá ze zasypané štoly pod Pískem (690,3 m.n.m.), sbírá vodu z drobných potůčků a pod hřbetem Provazce a Holého se zařezává do hluboké chladné rokliny horského rázu. Jižněji od Holého pramení Hlubošský potok, nedaleko jehož ústí do Litavky v místě zvaném V zabitých byli panskou jízdou v roce 1422 pobiti příbramští husité.

Krajina mezi Příbramí a Dobříší je bohatá na dávné rybniční soustavy na potocích, které pramení na jihovýchodních svazích a pod Hřebeny.

Vody z mokřadů a podmáčených lesů na jihovýchod od vrchu Kuchyňky napájejí Vackův a Sychrovský rybník mezi Malou Bukovou a Sychrovem na jižní hranici Přírodního parku Hřebeny. Rosovický hvozd je prameništěm Dobříšského potoka. Ten obtéká Dobříš na jihu, napájí Huťský rybník a Strž, aby vyústil do legendární řeky Kocáby s trampskými osadami na březích.

Sama Kocába pramení u Dubna 3 km východně od Příbrami, sytí soustavu rybníků před Višňovou
a posílena Kotenčickým a Dobříšským potokem s přítoky ze Hřebenů se vlévá do Vltavy pod Štěchovicemi.

Kotenčický potok sbírá vody ze hřebene Malého Chlumu (591,1 m. n. m.) nad Pičínem, za nímž napájí soustavu šesti rybníků a než posílí řeku Kocábu, proteče ještě Svatopolským rybníkem.

Pod Studeným vrchem je romantický kout, kde vyvěrá studánka, která přitahuje trampy a poutníky po Brdech. Je to pramen Trnovského potoka, který pod hájovnou Trnová přijímá dva další přítoky z lesů pod pravěkým keltským hradištěm.

Z podmáčených lesů pod Stožcem (603 m.n.m.) odvádí vody řada potůčků, které pod se Knížecími studánkami spojují do Lipižského potoka. Na něm v oboře Aglaia byl obnoven lesní pstruhový rybník. Lipižský a Trnovský potok po soutoku pod hájovnou Brodce napájejí dobříšské rybníky Papež, Městský prostřední, Huťský a rybník Strž, u něhož v bývalém letním sídle spisovatele Karla Čapka je jeho památník. Vody z této oblasti také zásobují vodojemy pitné vody pro Dobříšsko. Proto také v posledníc horkých létech Lipižský potok vysychá. Zatímco rybník Papež si přes rozlézající se novou zástavbu dosud zachoval relativně čistou vodu, prostřední městský rybník je silně eutrofizován, hnědozeleně zahuštěný takřka jako vyhnívací nádrž.

Čisté vody z mokrých lesů pod Stožcem zásobují Voznický potok, který před obcí Voznice naplňuje Velký rybník. Na vlhkých lukách při horních tocích potůčků dosud kvetou vstavače, prstnatce a hořec hořepník, najde se i úpolín a kosatec.

Lesy kolem Vrážek nad Kytínem odvodňuje Luční potok, který před Mníškem pod Brdy napájí Zadní, Prostřední a Zámecký rybník.

Nad Mníškem pod Brdy sbírá vody Bojovský potok, na kterém zbudovali rybník Sýkorník, a protéká strmým údolím do Vltavy. Bojovský potok je zlatonosný. Již Keltové na něm rýžovali zlato. Soutěže, kdo narýžuje více setinek zlata, poskytují zábavu i v dnešních dobách.

Rovněž Všenorský potok, který pramení v Řitce, a protéká všenorským zlomem do Berounky, býval zlatonosný. Z prostoru Kopaniny odtékají menší vysýchavé potůčky.

Severozápadní Hřebeny, tvořené ordovickými křemenci, jsou rozbrázděny četnými roklemi a údolími
se strmými skalnatými a kamenitými svahy. Většinou z nich protékají potoky, z nichž některé v suchých měsících ztrácejí vodu. Svahy porostlé bučinami, reliktními bory a zakrslými doubravami se starými stromy a vývraty vtiskují roklinám až divoký přírodní ráz. Můžeme začít Dobřichovickou roklí se starou bučinou, následuje kamenitá rokle pod Hviždincem. Nejrozsáhlejší je rokle potoka Kejná s balvanitými svahy, se skalními sruby a kamenným proudem z Kamenné (469 m.n.m.). V prostoru nad skálou Babka (505,5 m.n.m.) pramení vodnatý Babský potok. Protéká skalnatou strží. Jeho vody jsou rezavé od železných rud v horninovém podloží.

Pod ocúnovou loukou na sever od Skalky (553 m.n.m.) pramení Moklický potok, který protéká sevřeným údolím pod křemencovou skálou Čertův Hřebínek se skalními moři a typickou zakrslou doubravou
a reliktním borem. Pod skálou před několika lety obnovili lesní rybník. Při záplavě v roce 2009 se vody propadly do štěrkového podloží a potok prochází pod hrází v podzemí, aby se po sto metrech opět vynořil.

V lese nad Halouny po ukončení těžby železné rudy šachtu v cca 500 metrech nad mořem zaplavila voda
a vytvořila romantické jezírko s vysazenými lekníny. Propadlá dolinka je obklopena chatkami trampské osady. Následující roklinou protéká Halounský potok.

Prudkým dvoukilometrovým údolím od Vrážek (577,1 m.n.m.) do Hatí (312,0 m.n.m.) zurčí Vrahův potok.

Mokřady a podmáčené lesy mezi Jistevníkem (605,9m.n.m.) a Bílým Kamenem (604,3 m.n.m.) napájejí Drahlovický potok, jehož romantické soutěsky s kaskádami rádi navštěvují trampové. Na zapomenutých koutech u vody mají vybudovány přístřešky, stoly a kameny chráněná ohniště se sedátky. Převážně jsou tato trampská útočiště na Hřebenech uklizená a bez odpadků. Čisto kolem tábořiště je věcí trampské cti.

Plošinu na Hřebenech mezi Jistevníkem a Roudným (637,3 m n.m.) odvodňují potůčky, které se spojují
do Všeradického potoka. Ten skáče mezi balvany, tvoří vodopádky a na okraji lesa napájí rusalčí rybník. Dolinou mezi pravěkým hradištěm Hradcem (628 m.n.m.) a Charvátem (625,2 m.n.m. proudí vody Chlumeckého potoka, který se pod staroslovanským hradištěm Košík u Neumětel, na němž mohl sídlit bájný vladyka Horymír, vlévá do říčky Chumavy. I na severozápadních svazích najdeme v lese řadu vodáren, které zásobují vodou obce v Podbrdí.

A tím se naše putování po vodách Přírodního parku Hřebeny uzavírá. Na Hřebenech jsme žádné velké nádrže typu Padrťských rybníků, Octárny nebo Lázu jako ve Středních Brdech nenalezli, zato z nich čerpají vodu podbrdské obce a proudí z nich nespočet potůčků, bystřin a potoků, v jejichž romantických údolích nalezli trampové ztracený ráj.

Ing. Vladimír Valenta, CSc.

Úvodní charakteristika parku
Geologie a geomorfologie
Krajina a její osidlování
Krajina a dějiny
Lesy na Hřebenech
Plešivec