Historické střípky


Jak začínal všední den v Hostomicích v 15. století?

Městečko za jitra hlas zvonu, který zval k první ranní pobožnosti. Vyháněl se dobytek před stavení, kde se ho ujímal obecní pastýř, který ho poté hnal na pastvu hlavně nade Letěn, kde se říkalo Kraví důl. Do městečka začínali přicházet lidé z okolí na trh a přijížděly i první povozy. Zažehovaly se ohně v kuchyních, rozsvěcovaly se louče v šerých dílnách, řemeslničtí mistři s tovaryši a učni přistupovali k dennímu dílu. Otevíraly se chlebné a masné krámy, vynášely se lavice a stoly, na kterých prodávaly své zboží hokyně. Začínal život všedního dne...


Masné krámy

Ve všech středověkých městech a městečkách bývaly masné krámy. Toto označení se tam mnohdy dochovalo dodnes. Snad nejvýznamnější v celé republice jsou masné krámy v Českých Budějovicích. Jsou architektonicky velmi zajímavé a našly v nové době jiné uplatnění - jako mimořádně atraktivní restaurace.

Ve středověku hrálo maso daleko větší roli než je tomu dnes. Však byli řezníci jedním z nejmocnějších cechů. Maso tehdy činilo nejpodstatnější část jídelníčku. Jeho spotřeba činila ve městech 60 až 100 kg na člověka za rok. V průměru na jednotlivce to představuje 6,5 Kg za měsíc, tj. téměř 1,4 kg na týden. Na vesnicích to bylo o polovinu méně. A jaké maso? Především ovšem vepřové a hovězí, ale také hodně skopového, králičího, zvěřiny aj.

Zvláštností prodeje v masných krámech bylo, že původně řezník jednotlivé kusy masa neodvažoval, nýbrž prodával celou půlku nebo čtvrtku zabitého zvířete. Ve starých pramenech se také uvádí prodej na ,,bochně" a ,,polobochně". Na váhu se maso začalo prodávat daleko později. Středověké krámy se vyznačovaly tím, že většinou v nich prodávaly jen ženy. Jen řezníkům se přímo zakazovalo, aby v jejich krámech ženy prodávaly.

V Hostomicích byly masné krámy pod dřívějším rybníčkem Jordánem. Byly velmi staré, dřevěné. Po jejich stržení byla na jejich místě v r. 1822 vystavěna škola, dnešní budova pošty.


Bývali zvoníci statní chlapíci

Hostomičtí občané prý v historii mělikostel_1896.jpg smysl pro parády všeho druhu a patřičně k tomu využívali i svého obrovitého náměstí, o němž ještě dnes mnozí tvrdí, že je vůbec největší v České republice. Tak po porážce Napoleona spojeneckými vojáky v roce 1814 zorganizovali se vší pompézností Slavnosti navrácení pokoje. V místním kostele znělo Te Deum a při něm zvoníci vyzváněli tak mocně, že oba velké zvony rozbili.


Kolik bývalo v Hostomicích hospod?

Ty hospody byly samozřejmě spjaty s existencí pivovaru. A ten v Hostomicích byl od pradávných časů. Pivo tehdy spolu s chlebem a masem patřilo k základním potravinám. A s městským pivovarem souviselo i právo povýšení na město či městečko. Tak již v roce 1416 syn krále Karla IV., Václav IV udělil našemu městu tak zvané právo vystavovací. Hostomický pivovar míval vlastní sladovnu a dokonce chmelnici. Býval ,,nad městem". Sám se na její zbytky matně pamatuji - bývala někde v místech za vilou pana ředitele Trejry. Ale snad bývala i v Rybnících, kde dodnes někdo říká ,,Chmelnice"- Atmosféru meziválečných Hostomic nejlépe vystihl akad. Malíř Pavel Lisý, který ve svých vzpomínkách píše:

,,I přijížděli lokálkou do Hostomic lidé z mnoha míst, chválili a velebili, neboť se tu dobře vyvářelo a asi ve dvanácti hospodách tu bylo možné pít dobré pivo hostomské, hořké osovské, suchomaststké, jinecké i liteňské."