Přírodní park Hřebeny - Plešivec

Výraznou dominantou jihozápadního obzoru Přírodního parku Hřebeny, viditelnou až z rozhledny televizní věže na Žižkově, z Petřína i s kopců kolem Karlštejna, je Plešivec (653,9 m.n.m., 14°v.d.,
49°48´´s.š.). Vybíhá západně od hlavního hřbetu brdských Hřebenů vzdušnou čarou 5,5 km západo-jihozápadně od města Hostomice pod Brdy. Tvoří krajinářsky, geologicky a kulturně historicky nejvýznamnější lokalitu Středočeským krajem vyhlášeného PPa Hřebeny. Masiv Plešivce je v současnosti zalesněný. Lesy na Plešivci byly výrazně ovlivněné lidským osídlením už před více než třemi tisíciletími. Je možné, že v době rozkvětu hradiště byl vrch holý a dost možná i později. Koneckonců i starý český název Plešivec hodně vypovídá.

Současné lesní porosty jsou hospodářské smrčiny se zastoupením borovice, buku, dubu a dalších vtroušených listnáčů. I ve vysázených porostech se dochovaly hodně přes sto let staré buky a duby
o výčetní tloušťce 70 – 90 cm. Zajímavé je utváření kmenů dubů vyrůstajících v různých úhlech ze spár
na křemencovém podloží ze skal.

Na Krkavčích skalách vyrůstá dub téměř kolmo na svislou skálu, tedy s kmenem vodorovně. Obvyklé bývá, že po čase se kmen vyhne směrem vzhůru k nebi. Tady roste vodorovně.

Borovice vyrostlá z křemence
foto: V. Valenta

V každé části Plešivce rostou pozoruhodné stromy a to někdy velmi bizarní jako např. silně podvyživená. „rachitická“ borovice vyrůstající přímo z křemencové skály. Její stáří může přesahovat i století.
 
Ostatně pozornosti si zasluhují nejen borovice vyrůstající z kamenných sutí, ale i další stromy. Zázraky přírody. Může vás zaujmout znetvoření kůry na staletém buku. Lze se jen dohadovat, co bylo příčinou od poškození zvěří, možná i člověkem, až po houbová onemocnění.

Každý strom, zejména na chudých půdách, je osobitý. Tak je tomu i na Plešivci.

Plešivec je z velké části vybudován ordovickými křemenci hořovicko řevnického pásma, které na Plešivci vytvářejí kamenné výchozy, sruby, tory, kamenná moře a bizarní balvanité útvary jako např. mohutný viklan opředený bájemi. Pověstmi je opředen celý Plešivec, který přitahoval pozornost člověka již od neolitu. Zejména si ho oblíbil člověk bronzové kultury knovízské zhruba před 1 300 až 800 lety před Kr. I nálezy
z pozdějšího období hallštatu a laténu před dvěma a půl tisíciletím dosvědčují osídlení. Hrazená plocha na Plešivci by rozlohou odpovídala jednomu z největších hradišť v Čechách. Vyvstává však ještě mnoho nezodpovězených otázek kolem účelu a funkce hradištní plochy. Někteří archeologové se domnívají,
že Plešivec bylo významné kultovní místo, avšak rozsah hradeb nasvědčuje spíše na trvale osídlené hradiště. Zejména když zde jsou i vodní zdroje. V 19. století se zde našlo velké množství bronzových artefaktů užitného i uměleckého charakteru, ale i bronzové pruty, zřejmě nezpracovaná surovina. Náhodné nálezy,
z nichž mnoho se ztratilo nebo bylo z neznalosti zničeno, i pozdější omezené výzkumy spíše víc otázek položilo, než zodpovědělo.

Množství bronzových předmětů, uměleckých výtvorů, řemeslnických nástrojů a zbraní vykopaných během 19. století na hradišti a v okolí dosvědčuje výjimečný rozmach v období kultury knovízské. Byly však také nalezeny zlaté duháky z období keltského, ba i poklad stříbrných mincí ze středověku, z doby Spytihněva II. a Vratislava II. Protože nebyl proveden systematický celoplošný výzkum, dá se očekávat, že pod zemí zůstalo ještě dost artefaktů a také odpovědí. Současní nelegální hledači pokladů pomocí elektronických vyhledávačů kovů nalézají a zcizují mnoho archeologicky cenných „pokladů“, aniž mohly být jakkoliv zdokumentovány. Tím se zároveň s nimi nevratně ztrácí příležitost a možnost rekonstrukce celkového historického obrazu.

V nitru Plešivce byla dolována železná ruda. V lidové báji se vypráví, že horníci se prokopali do podzemní jeskyně s uloženým pokladem, který střežila Hadí královna. Dříve než mohli poklad odnést, provalila se stěnami podzemní voda, která zatopila všechny prostory, taktak horníci zachránili holý život. Zatopená šachta vytvořila na povrchu jezírko. Na východním svahu ono Smaragdové jezírko přitahuje trampy
a snílky, stejně jako Fabiánův pramen a Křížová studánka. Romantické představy vzbuzují Krkavčí skály
s Viklanem v nadmořské výšce 499 m.

Svahy nad Rejkovicemi i odlehlejší jižní a jihozápadní svahy nad Litavkou (PP Vinice) jsou tvořeny břidlicemi kambrického stáří, které ukrývají mnoho prvohorních trilobitů. Jejich bohaté nálezy přitahovaly paleontology již od 18. století. Častý výskyt zkamenělin vykazují kambrické sedimenty tzv. „brdského kambria“ z období před 500 – 550 miliony let. Čeští paleontologové v kambrických brdských vrstvách ve Středních Brdech prokázali původní místa výskytu kambrických členovců. Jde zejména o endemitického (původního) členovce Kodymirus vagans (Chlupáč et Havlíček, 1965), Kockurus grandis (Chlupáč, 1986)
a Vladicaris subtilis (Chlupáč, 1996). Řada endemitických trilobitů byla nalézána již od začátku 19. století, jako např. conorhyphe sulzeri (Schlotheim, 1823), Ellipsocephalus hoffi (Schlotheim, 1823), Rejkocephalus rotundatus (Barrande, 1846), Lobocephalina emmrichi (Barrande, 1846), Litavkaspis rejkovicensis (Fatka a sp., 1981), Rejkocephalus knizeki (Kordule,1990), Rejkovicichnus necrofilus (Mikuláš a kol., 1996) atd. aj.

Plešivec přitahuje tajemným, romantickým dojmem. Taková lokalita zaslouží větší osvětové pozornosti. Aby se o ní návštěvníci dozvěděli více, potřebuje i naučnou stezku, kterou pro ni projektuje lesní závod LČR Dobříš.

Ing. Vladimír Valenta, CSc.

Úvodní charakteristika parku
Geologie a geomorfologie
Krajina a její osidlování
Krajina a dějiny
Vody na Hřebenech
Lesy na Hřebenech