Celkový přehled přírodních i kulturních zajímavostí

Brdy

Hřebeny jsou ze všech brdských oblastí partií bezesporu nejznámější, nejdosažitelnější a proto také relativně nejvíce navštěvovanou. Je to téměř jednolitý, v celé své délce zalesněný hřeben, táhnoucí se přímým jihozápadním směrem od jižního okraje Prahy (Zbraslav) téměř až k Příbrami, tedy vzdušnou čarou cca 35 km.

Plešivec je tak trochu zvláštní kopec (nebo hora, jak chcete). Jeho osa je téměř kolmá na hlavní Brdský hřeben. Je tak trochu zvláštní i tím, že ač má dost příkré svahy téměř po celém svém obvodu, přesto je jeho vrchol téměř plochý. Hradiště z doby bronzové na vrcholu Plešivce bylo ve své době velmi důležitým mocensko-ekonomickým opěrným bodem s nepopiratelným kultovním významem pro velkou část regionu středních Čech.

Studený vrch, dosahující nadmořské výšky 660 metrů, je nejvyšším vrcholkem Hřebenů. Na jeho vrcholku byla v roce 1940 postavena 17,5 metrů vysoká zděná sedmiboká měřická věž., která dříve sloužila především k zeměměřickým účelům. Těchto věží bylo u nás v minulosti postaveno celkem devět. Tato věž však byla jako jediná v poslední době po nezbytných opravách zpřístupněna turistům a začala se využívat jako rozhledna. Přesto, že věž nepřevyšuje okolní stromy a není z přilehlých oblastí ani vidět, poskytuje překvapivě hezký výhled daleko do kraje.

Zdroj: s.krajina.sweb.cz/L1.htm

Šemíkův pomník v Neumětelích
 
Památkově chráněný Pomník Horymírova koně Šemíka z roku 1887 se nachází v parčíku za hřbitovem, u silnice. Velký kámen označující původní údajné místo Šemíkova hrobu kryje dnes klasicistní pískovcová stříška na čtyřech sloupech, v jejímž průčelí je vytesán nápis:
„V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra zakopán leží."

Zdroj: http://www.obec-neumetely.cz


Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Osově

Jednolodní barokní chrám sv. Jana Křtitele stojí naproti zámku, na okraji obce Osov u Hostomic. Byl postaven mezi lety 1734 - 1738 podle návrhu B.Scottiho a A. Luraga. Průčelí dominuje vstupní portál se štítem a sdruženými pilastry, na bocích lodě najdete niky se sochami od F. Weisse, velmi cenné jsou také fresky v interiéru, které vytvořil mistr de Pini.

Zámek Osov

Zámek je poměrně rozsáhlá trojkřídlá budova s polopatrem, k hlavnímu průčelí je přistavěný novodobý balkón. Na zahradním průčelí je hezký vstupní portál. K zámku vedou staré malebné aleje. Zámek ani park nejsou veřejnosti přístupné.
Původní vladycká tvrz se připomíná v roce 1504, její majitelé se často střídali. Jan Adolf Kounic nechal starou a již nevyhovující tvrz zbořit a na jejím místě v letech 1728 – 1735 postavit barokní zámek. Současně založil v sousedství zámku i poměrně rozsáhlý francouzský park. V roce 1840 zdědili panství Schwarzenberkové, kteří park změnili na anglický. V posledních desetiletích byl na zámku domov důchodců, nyní je soukromým majetkem, zatím je zámek prázdný a nevyužitý.


Vysoká pec Barbora v Jincích

Vysoká pec Barbora je jednou z posledních dochovaných dřevoúhelných vysokých pecí ve střední Evropě. Podle Čáky je je raritou, nejcennější stavební památkou českého železářství.
Huť byla založena Rudolfem hrabětem z Vrbna. Stavba byla započata 10. července roku 1805 a do provozu byla uvedena roku 1810. Specializací huti bylo odlévání litinových trubek. Vyráběly se zde ale i dlaší strojní součásti a houskové železo pro hamry. V provozu byla do roku 1874.

V následujících letech byla a areálu zřízena pila, jejíž provoz byl ukončen až roku 1951. Poté objekty sloužily jako skladiště zemědělského družstva. V současné době je objekt v soukromém majetku, objekty jsou bez využití a okolní pozemek slouží jako kynologické cvičiště.

Zámek Dobříš

Současná podoba zámku pochází z let 1745 - 1765, kdy přestavbu uskutečnil Jindřich Pavel Mannsfeld. Jeho dcera Isabella byla provdána za Františka Gundakara Colloreda. Tímto vznikl šlechtický rod Colloredo - Mannsfeld, který zde pobýval až do roku 1942, kdy byl zámek vyvlastněn německou říší, a posléze roku 1945 konfiskován Československým státem a využíván jako Domov spisovatelů. 

V roce 1998 byl zámek spolu s francouzským a anglickým parkem vrácen do soukromého vlastnictví. 
Současným majitelem zámku je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld z Rakouska. Zámek je otevřen celoročně široké veřejnosti včetně expozice a francouzského parku. Expozice je provozována správou zámku Dobříš. 

Zdroj: http://zamekdobris.cz


Zámek Hořovice

Nový zámek ve městě Hořovice je původem raně barokní objekt. 

Zámek byl budovaný od 3. čtvrtiny 17. století do roku 1709 novými pány panství z Vrbna a Bruntálu v barokním slohu. Proslulá je Sluneční brána do zámeckého parku se sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna z doby kolem roku 1735. V letech 1737-1756 byl zámek přestavěn a rozšířen. Další přestavba proběhla před rokem 1839. V roce 1852 získala panství hesenská knížecí rodina pánů z Hanau a v letech 1856-1868 jej upravila do současné podoby. Další menší úpravy proběhly na konci 19. století a v roce 1922.

Nový zámek měl ve své historii hned několik vlastníků, mezi které patřil např. Jan František z Vrbna a Friedrich Wilhelm von Hanau, jehož smrtí zanikla hořovická větev rodu a zámek připadl státu. 1922 získal zámek zpět jeho pravnuk Jindřich Schaumburg. Po druhé světové válce byl na základě Benešových dekretů znárodněn. Nyní je zámek ve správě památkového úřadu středních Čech.

V Hořovicích existuje ještě takzvaný Starý zámek na místě tvrze ze 13. století, přestavěné renesančně, který vznikl ve 2. pol. 17. století a byl několikrát upravovaný.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ho%C5%99ovice_(nov%C3%BD_z%C3%A1mek)